Wednesday, October 26, 2016

Rukmini's Sandesh to Dwarikadish

श्रुत्वा गुणान्भुवनसुन्दर शृण्वतां ते
निर्विश्य कर्णविवरैर्हरतोऽङ्गतापं।
रूपं दृशं दृशिमतां अखिलार्थलाभं
त्वय्यच्युताविशति चित्तमपत्रपं मे॥१

का त्वा मुकुन्द महती कुलशीलरूप
विद्यावयोद्रविणदामभिरात्मतुल्यं।
धीरा पतिं कुलवती वृणीत कन्या
काले नृसिंह नरलोकमनोऽभिरामं॥२ 

तन्मे भवान्खलु वृतः पतिरङ्ग जाया-
मात्मार्पितश्च भवतोऽत्र विभो विधेहि।
मा वीरभागमभिमर्शतु चैद्य आरात्-
गोमायुवद्मृगपतेर्बलिमंबुजाक्ष॥३ 

पूर्तेष्टदत्तनियमव्रतदेवविप्र-
गुर्वर्च्चनादिभिरलं भगवान्परेशः।
आराधितो यदि गदाग्रज एत्य पाणिं
गृह्ण्णातु मे दमघोषसुतादयोऽन्न्ये॥४ 

श्वोभाविनि त्वमजितोद्वहने विदर्भान्
गुप्तः समेत्य पृतनपतिभिः परीतः।
निर्म्मथ्य चैद्यमगधेन्द्रबलं प्रसह्य
मां राक्षसेन विधिनोद्वह वीर्यशुल्कां॥५ 

अन्तःपुरान्तरचरीमनिहत्य बन्धुं
स्त्वामुद्वहे कथमिति प्रवदाम्युपायं।
पूर्वेद्युरस्ति महती कुलदेवियात्रा
यस्यां बहिर्न्नवावधूर्ग्गिरिजामुपेयात्॥६ 

यस्याङ्घ्रिपङ्कजरजस्नपनं महान्तो

वाञ्चन्त्युमापतिरिव्वत्मतमोपहत्यै
यर्ह्यम्बुजाक्ष लभेय भवत्प्रादं
जह्यामसून् व्रतकृशान् शतजन्मभिः स्यात्॥७ 

śrutvā guṇān bhuvanasundara śṛṇvatāṁ te
nirviśya karṇavivarairharato'ṅgatāpaṁ|
rūpaṁ dṛśaṁ dṛśimatāṁ akhilārthalābhaṁ
tvayyacyutāviśati cittamapatrapaṁ me||1


kā tvā mukunda mahatī kulaśīlarūpa
vidyāvayodraviṇadāmabhirātmatulyaṁ|
dhīrā patiṁ kulavatī na vṛṇīta kanyā
kāle nṛsiṁha naralokamano'bhirāmaṁ||2 


tanme bhavān khalu vṛtaḥ patiraṅga jāyā-
mātmārpitaśca bhavato'tra vibho vidhehi|
mā vīrabhāgamabhimarśatu caidya ārat-
gomāyuvad mṛgapaterbalimaṁbujākṣa||3 

pūrteṣṭadattaniyamavratadevavipra-
gurvarccanādibhiralaṁ bhagavān pareśaḥ|
ārādhito yadi gadāgraja etya pāṇiṁ
gṛhṇṇātu me na damaghoṣasutādayo'nnye||4 

śvobhāvini tvamajitodvahane vidarbhān
guptaḥ sametya pṛtanapatibhiḥ parītaḥ|
nirmmathya caidyamagadhendrabalaṁ prasahya
māṁ rākṣasena vidhinodvaha vīryaśulkāṁ||5 

 antaḥpurāntaracarīmanihatya bandhuṁ
stvāmudvahe kathamiti pravadāmyupāyaṁ|
pūrvedyurasti mahatī kuladeviyātrā
yasyāṁ bahirnnavāvadhūrggirijāmupeyāt||6 

yasyāṅghripaṅkajarajasnapanaṁ mahānto
vāñcantyumāpatirivvatmatamopahatyai
yarhyambujākṣa na labheya bhavatprādaṁ
jahyāmasūn vratakṛśān śatajanmabhiḥ syāt||7 
(Srimad Bhagavatamahapuranam Dashamaskanadm Chapter 52--slokas 37 to 43)
( श्रीमद भागवतमहापुराणे दशमस्कन्दे अध्यायः 52 श्लोकाः 37--43)

Meaning of the seven sloka message that  Rukmini sent to Krishna

Krishna, you are the most attractive person in the whole universe, and having listened to your glories which enter one's thought through the ears and destroys all woes of the body and mind, and Oh Achyutha, my shameless mind dwells upon you incapable of being wrenched away from your beautiful form which is the ultimate thing for anyone to set his eyes upon and that form bestows on all eternal fortune.

Oh Mukunda, which girl , who has some strength of mind, who is born of high family , and in at least some way comparable to you in upbringing, character beauty, education ,age, wealth and status would not simply woo you by mind, you who looks like a lion in human form (you were once Narasaimha) and who is simply enchanting to the minds of all the living beings in this world.

Therefore, you please accept me who has by my own will accepted you as my husband in mind and has simply placed my body and soul at your lotus feet, as you are the granter of all boons. Now I belong to you. Don't permit the king of Chedhi the Sisupala to take possession of me. It will be like a wily jackal stealing away the royal food earmarked for the consumption of the Lion.

If it a fact that you, the Lord of the Universe, have been worshiped by me with full devotion through good deeds like digging of ponds and lakes, offering to fire, through gifts to deserving people, through pilgrimages, through offerings to Brahmins on auspicious occasions, through worship of Brahmins, gods and preceptors, then you must immediately reach here and take possession of me through accepting my hands. My hands should not be dirtied by an evil fellow like sisupala.

You Krishna the unconquerable, you please come over to Vidharabha tomorrow itself without being noticed by anyone.You must annihilate or defeat the Sisupala and his retinue with your own valour and marry me through the rakshasa method as a prize for your valour.

If you are wondering how you can enter the palace at Vidarbha and accept me without causing damage to the lives of my relatives, I shall inform you the right way. On the eve of the marriage day there is a big procession to the Durga temple. Accompanying that procession, me the bride, will be going to the Parvati temple for worship.

My Krishna, gods like the husband of Uma are eagerly awaiting to bathe themselves in the dust of your feet so that their own weaknesses will be removed. If it is my fate that I am not fortunate to get the protection from such great Krishna, I will kill myself through severe austerities in this life and will be born in hundreds of future lives till I attain your company. 


Reference blog   http://kanfusion.blogspot.com/
त्यजन्तु बान्धवाः सर्वे निन्दन्तु गुरवो जनाःI
तदापि परमानन्दो गोविन्दो मम जीवनंII
Iकृष्णात् परं किमपि तत्वं अहं न जाने"I

Thursday, October 20, 2016

ଜୟ ରାଧେ, ଜୟ କୃଷ୍ଣ, ଜୟ ବୃନ୍ଦାବନ୍ jaya rādhe, jaya kṛṣṇa, jaya vṛndāvan

ଜୟ ରାଧେଜୟ କୃଷ୍ଣଜୟ ବୃନ୍ଦାବନ୍
ଶ୍ରୀ ଗୋବିନ୍ଦଗୋପୀନାଥମଦନ-ମୋହନ୍

ଶ୍ୟମ-କୁଣ୍ଡରାଧା-କୁଣ୍ଡଗିରି-ଗୋବର୍ଧନ୍
କାଲିନ୍ଦି ଯମୁନା ଜୟଜୟ ମହାବନ୍

କେଶୀ-ଘାଟବଂଶି-ବଟଦ୍ବାଦଶ-କାନନ୍
ଜାହା ସବ ଲୀଲା କୋଇଲୋ ଶ୍ରୀ-ନନ୍ଦ-ନନ୍ଦନ

ଶ୍ରୀ-ନନ୍ଦ-ଜଶୋଦା ଜୟଜୟ ଗୋପ-ଗଣ
ଶ୍ରୀଦାମାଦି ଜୟଜୟ ଧେନୁ-ବତ୍ସ-ଗଣ

ଜୟ ବୃଷଭାନୁଜୟ କୀର୍ତିଦା ସୁନ୍ଦରୀ
ଜୟ ପୌର୍ଣ୍ଣମାସୀଜୟ ଆଭୀର-ନାଗରୀ

ଜୟ ଜୟ ଗୋପୀଶ୍ବର ବୃନ୍ଦାବନ-ମାଝ
ଜୟ ଜୟ କୃଷ୍ଣ-ସଖା ବଟୁ ଦ୍ବିଜ-ରାଜ

ଜୟ ରାମ-ଘାଟଜୟ ରୋହିଣୀ-ନନ୍ଦନ୍
ଜୟ ଜୟ ବୃନ୍ଦାବନ-ବାସୀ ଜତ ଜନ୍

ଜୟ ଦ୍ବିଜ-ପତ୍ନୀଜୟ ନାଗ-କନ୍ୟା-ଗଣ୍
ଭକ୍ତିତେ ଜାହାରା ପାଇଲୋ ଗୋବିନ୍ଦ-ଚରଣ୍

ଶ୍ରୀ-ରସ-ମଣ୍ଡଲ ଜୟଜୟ ରାଧା-ଶ୍ୟାମ୍
ଜୟ ଜୟ ରସ-ଲୀଲା ସର୍ବ-ମନୋରମ୍

ଜୟ ଜୟୋଜ୍ଜ୍ବଲ-ରସ ସର୍ବ-ରସ-ସାର୍
ପରକୀୟା-ଭାବେ ଜାହା ବ୍ରଜେତେ ପ୍ରଚାର୍

ଶ୍ରୀ-ଜାହ୍ନବା-ପାଦ-ପଦ୍ମ କୋରିୟା ସ୍ମରଣ୍
ଦୀନ କୃଷ୍ଣ-ଦାସ କୋହେ ନାମ-ସଙ୍କୀର୍ତନ୍
jaya rādhe, jaya kṛṣṇa, jaya vṛndāvan
śrī govinda, gopīnātha, madana-mohan

śyama-kunḍa, rādhā-kuṇḍa, giri-govardhan
k
ālindi jamunā jaya, jaya mahāvan

keśī-ghāṭa, baḿśi-baṭa, dwādaśa-kānan
j
āhā saba līlā koilo śrī-nanda-nandan

śrī-nanda-jaśodā jaya, jaya gopa-gaṇ
śrīdāmādi jaya, jaya dhenu-vatsa-gaṇ

jaya bṛṣabhānu, jaya kīrtidā sundarī
jaya paurṇam
āsī, jaya ābhīra-nāgarī

jaya jaya gopīśwara vṛndāvana-mājh
jaya jaya kṛṣṇa-sakh
ā baṭu dwija-rāj

jaya rāma-ghāta, jaya rohiṇī-nandan
jaya jaya vṛnd
āvana-bāsī jata jan

jaya dwija-patnī, jaya nāga-kanyā-gaṇ
bhaktite j
āhārā pāilo govinda-caraṇ

śrī-rasa-maṇḍala jaya, jaya rādhā-śyām
jaya jaya rasa-l
īlā sarva-manoram

jaya jayojjwala-rasa sarva-rasa-sār
parak
īyā-bhāve jāhā brajete pracār

śrī-jāhnavā-pāda-padma koriyā smaraṇ
d
īna kṛṣṇa-dāsa kohe nāma-sańkī
rtan

Wednesday, October 12, 2016

श्री रामचरितमानस में नवधा-भक्ति Navadha Bhakti In RamcharitManas

श्री रामचरितमानस में नवधा-भक्ति 

प्रथम भक्ति संतन सत्संगा | 
दूसर मम रति कथा प्रसंगा ||

गुरु पद पंकज सेवा, तीसरी भक्ति अमान |
चौथी भक्ति मम गुन गन, करहीं कपट तजि गान ||

मंत्र जाप मम दृढ विश्वासा |
पंचम भजन सो वेद प्रकाश ||
छठ दम शील विरति बहु करमा |
निरत निरंतर सज्जन धरमा ||

सातवँ सम मोहिमय जग देखा |
मोते संत अधिक करि लेखा ||

आठवं यथा लाभ संतोषा |
सपनेहुँ नहीं देखई पर दोषा ||

नवम सरल सब सन छल हीना |
मम भरोस हियँ हरष न दीना ||

नवम हूँ एकउ जिनके होई |
नारी पुरुष सचराचर कोई ||

सोई अतिसय प्रिय भामिनी मोरे |
सकल प्रकार भगति दृढ तोरे ||
                            
                                                                  (रामचरितमानस, अरण्यकाण्ड)

गोस्वामी तुलसीदास जी द्वारा रचित रामचरितमानस में भी नवधा भक्ति का उल्लेख हुआ है | इसमें अरण्यकाण्ड में प्रभु श्री राम ने शबरी के प्रति भक्ति के इन नौ अंगों अर्थात नवधा भक्ति का उल्लेख किया है | इस प्रकार दी गई नवधा भक्ति का विधिपूर्वक अनुष्ठान और हवन करने से मनुष्य को परमपद की प्राप्ति होती है, और सभी प्रकार के दुखों से मुक्ति मिलती है |

Monday, October 10, 2016

श्री श्री दामोदराष्टकं Sri Sri Damodarasthakam

नमामीश्वरं सच्-चिद्-आनन्द-रूपं
लसत्-कुण्डलं गोकुले भ्राजमनम्
यशोदा-भियोलूखलाद् धावमानं
परामृष्टम् अत्यन्ततो द्रुत्य गोप्या ॥ १॥
 

रुदन्तं मुहुर् नेत्र-युग्मं मृजन्तम्
कराम्भोज-युग्मेन सातङ्क-नेत्रम्
मुहुः श्वास-कम्प-त्रिरेखाङ्क-कण्ठ
स्थित-ग्रैवं दामोदरं भक्ति-बद्धम् ॥ २॥

इतीदृक् स्व-लीलाभिर् आनन्द-कुण्डे
स्व-घोषं निमज्जन्तम् आख्यापयन्तम्
तदीयेषित-ज्ञेषु भक्तैर् जितत्वं
पुनः प्रेमतस् तं शतावृत्ति वन्दे ॥ ३॥

वरं देव मोक्षं न मोक्षावधिं वा
न चन्यं वृणे ‘हं वरेषाद् अपीह
इदं ते वपुर् नाथ गोपाल-बालं
सदा मे मनस्य् आविरास्तां किम् अन्यैः॥ ४॥

इदं ते मुखाम्भोजम् अत्यन्त-नीलैर्
वृतं कुन्तलैः स्निग्ध-रक्तैश् च गोप्या
मुहुश् चुम्बितं बिम्ब-रक्ताधरं मे
मनस्य् आविरास्ताम् अलं लक्ष-लाभैः॥५॥

नमो देव दामोदरानन्त विष्णो
प्रसीद प्रभो दुःख-जालाब्धि-मग्नम्
कृपा-दृष्टि-वृष्ट्याति-दीनं बतानु
गृहाणेष माम् अज्ञम् एध्य् अक्षि-दृश्यः ॥ ६॥

कुवेरात्मजौ बद्ध-मूर्त्यैव यद्वत्
त्वया मोचितौ भक्ति-भाजौ कृतौ च
तथा प्रेम-भक्तिं स्वकां मे प्रयच्छ
न मोक्षे ग्रहो मे ‘स्ति दामोदरेह ॥ ७॥

नमस् ते ‘स्तु दाम्ने स्फुरद्-दीप्ति-धाम्ने
त्वदीयोदरायाथ विश्वस्य धाम्ने
नमो राधिकायै त्वदीय-प्रियायै
नमो ‘नन्त-लीलाय देवाय तुभ्यम् ॥ ८॥